Kojení a moderní doba

Zná to asi každá nastávající maminka....už v těhotenství máme strach z porodu a ze ztráty mléka...respektive strach z jakéhokoliv zádrhelu, který může nastat v souvislosti s kojením.
Řekla bych, že je to naše přirozenost. Přirozenost nás žen. Jakýsi živočišný pud,který nás nutí už v těhotenství přemýšlet na tím jestli bude mít miminko vše, co opravdu potřebuje. Svou láskou jsme si jisté už v těhotenství. Lásku, jistoty,zázemí a štěstí, to našim malým laskám chceme dopřát.  Další důležitou věcí je kojení a vše co přináší.

Výhody pro dítě:
- chrání před průjmy
- ochrana proti infekcím dýchacích cest, zánětu středouší
- nižší riziko cukrovky, alergie, obezity, anémie
- prevence Ceohnovy choroby
- lepší vývoj duševních schopností
- méně často vyžaduje hospitalizaci
- silnější kosti v dospělosti a stáří
Výhody pro matku:
- děloha se po porodu rychleji vrací do původního stavu
- poporodní ztráty krve jsou menší
- ženy trpí méně chudokrevností
- chrání ženu před rakovinou prsu, vaječníků a osteoporózou
- rychlejší návrat postavy ke stavu před těhotenstvím
- antikoncepční účinek v průběhu kojení, pokud matka plně a často kojí
- podpora citové vazby matka-dítě
- pleny nepáchnou
- levnější, než umělá výživa

Viděla jsem reportáž o podpoře kojení v porodnicích. Laktační poradkyně jsou k dispozici a radí novopečeným maminkám jak na kojení - dnes už často standard v porodnicích.
 - "... ale pokud něco v porodnici  zanedbáme, z té cesty už jsme sešli a těžko se to vrací zpátky"
- "Je důležité, aby bylo kojení nastartováno výlučně bez dudlíků, bez lahví a bez jakéhokoliv dokrmu."
- "K prsu by mělo být dítě přiloženo dle zásad WHO během první hodiny života"
Dlouhodobost kojení v ČR:
 - Do 6ti týdnů:   78%
 - Do 3 měsíců:   60%
 - Do 6 měsíců:   38%

 

To vše často slýcháváme. Ano,nejsilnější stimul je opravdu dítě u prsu. Jsou tady, dle mého názoru, také velké ALE a znám osobně maminky,které se mohly přetrhnout a plně kojit se nedařilo a nedařilo. Ať už šlo o bezproblémový porod, kdy mělo miminko možnost být u maminky ihned, mít okamžitý kontakt s maminkou a přísát se k prsu. Nebo o maminky, které musely podstoupit císařský řez a tak bylo miminko odloučeno a maminka jej měla u sebe až po několika hodinách. I přesto to tyto maminky nevzdaly a snažily se o plné kojení. Často s podporou laktační poradkyně. I tak se to nedařilo a miminko nepilo tolik co mělo a znám i případ kdy  kojení maminku opravdu bolelo a přesto zatla zuby a prostě vydržela....tak jak ji bylo doporučeno. Nebo miminko rapidně ztrácelo na váze a stejně se laktační poradkyně s onou maminkou bavila, jakoby se dost nesnažila.
Tento psychický nápor bych zažít nikdy nechtěla. Z kojení jsem byla rozhozená, i když nám se dařilo. I přesto jsem si říkala, jestli je to dost a jestli vše dělám správně, jestli to není málo nebo naopak moc často. Pořád máme v zádech tabulky a normy.

 

Já sama za sebe si říkám. Je opravdu nutné se tak moc striktně držet těchto rad a bez podpory kojeneckého mléka vydržet jen u kojení za každou cenu?
Opravdu to je vždy na 100% jen o vydrži maminky? Moje zkušenost je,že není.  Asi mě některé maminky teď ukamenují, ale znám minimálně 3 případy ze svého blízkého okolí,kdy se maminky snažily jak jen mohly,dívaly se na svá miminka ztracející znatelně váhu a přesto měly zaťaté zuby a čekaly, že se kojení rozjede jak má. 
A víte co? Neříkám,že je hloupost ihned dokrmovat kojeneckým mlékem. Nesnažit se. Ale také si myslím,  že jsou hranice, kdy je třeba se rozhodnout v zájmu miminka a taky psychiky samotné maminky a pomoct mu právě lahvičkou.
Za dob mé maminky bylo trendem kojit jen chvíli a dokrmovat. Doporučovali to lékaři....Dnes zase slýchávám ze všech stran,že kojení je ten jediný způsob jak zaručit miminku skvělý, úzký vztah se svou maminkou a dobrý základ pro imunitu. 

 

Já říkám NE! Jsou ženy, které se snaží a prostě to ne a ne jít. A jsou odsuzovány. A pak jsou také ženy,  které by s naprostým klidem mohly kojit do tří let věku dítěte a ty jsou také odsuzovány.
Asi bych měla jít konečně k věci a vyjádřit svůj názor, který mám na srdci.
Dle mého nemůže ani za nic existovat tabulka,která bude určovat vhodnou délku kojení. Jde přeci o to,  aby byly děti i maminka v pohodě a jedním z nástrojů je přestat limitovat maminky v tak zásadní věci. Přestat je odsuzovat a hodnotit. Není dnešní doba o potřebách a odlišnostech jednotlivců? Vždyť v dnešní době je to o svobodě. Nemusí se schovávat gayové či travestiti, proč by se měly schovávat a stydět mámy, které nekojí či kojí ještě ve dvou letech?

 

Maminka Tereza s Beátkou