GARANCE BEZPEČNÉHO NÁKUPU

pecet

UKAŽME DĚTEM JAK SE CHOVAT K LIDEM, KTEŘÍ JSOU JINÍ  

 

A tím jiní myslím tělesně či duševně postižené nebo klidně i sociálně slabé. Chtěla bych jen říct, že toto je pro mě velké téma. Sama jsem vždy měla možnost žít v důstojných podmínkách. Nemusela jsem řešit, že nemám na rohlík nebo že by se mi někdo smál či se styděl kvůli mému postižení. Lidé často nevědí jak se chovat k takovýmto lidem a tak reagují často odmítavě či hloupě. Já to určitě neodsuzuju. Ve mně   samotné se to bilo. Hlavně nedávno. Měla jsem totiž možnost seznámit se s paní, kterou trápí Ellisův-(van) Creveldův syndrom.

Je to růstové onemocnění charakterizované trpaslictvím s normální délkou trupu a zkrácením končetin. To samozřejmě ale není vše. V souvislosti s tím se projevují další velké zdravotní problémy.  Například srdeční či plicní vady, obrovské problémy s klouby, velký problém s motorikou.  Intelekt má paní ale naprosto v pořádku. Je to normálně myslící, velmi inteligentní a empatická žena s obrovským potenciálem. Kromě svého fyzického postižení ale bojuje s jinými věcmi. Denně zažívá ve svém životě velmi nepříjemné situace díky lidské neznalosti a někdy i omezenosti.  Promiňte mi prosím to slovo. Tato žena mi některé popsala a upřímně mou psychikou by to mávalo nahoru a dolů.  Například když porodila svého syna. Je to zdravý a úžasný kluk. Maminky vědí jak důležité jsou první dny strávené se svými malými láskami. Ale co když se nemůžete o miminko na 100% starat? Co když máte strach, že by vám mrňousek mohl upadnout, protože se vám stává, že při pití kávy ji prostě a jednoduše rozléváte. Ano, takový problém s motorikou to může být. A přesto, paní Marie si samozřejmě vše zařídila. S miminkem jí nonstop pomáhala maminka. Pomoc začala už v porodnici, kdy si jako novopečená babička připomínala jak koupat, oblékat a starat se o miminko.  Myslím, že více pro syna udělat nemohla. Přesto se setkala s opovržením doktora, který konstatoval, že se to má učit snad matka ne? Ale co když to nejde? Jen si to představte. Strašně moc chcete, ale nemůžete. Nechcete mu ublížit.  Nebo třeba úředník, který pomalu a důrazně paní Marii asi pětkrát zopakoval, aby si vše přečetla raději víckrát, aby to pochopila. Vždyť přeci paní od pohledu nemůže být duševně zdravá. Ano, takto se škatulkuje a jedná s některými bezohledně. Jsem si jistá, že s podobnými situacemi se setkal už i každý zdravý člověk, ale snášet to skoro denně? Ty pohledy lidí, šuškání. V jídelně málem paní Marie dostala ke svíčkové 4 knedlíky, byť si řekla o 6. Paní kuchařka měla pocit, že při jejím vzrůstu jí to bude stačit. Představte si, že díky nízkému vzrůstu paní Marie si některé děti myslí, že je zlý skřet. Děti koukají na spousty pohádek, kde malí lidé jsou vlastně zlí skřeti. Pak se hrozně diví, že paní je hodná. Představte si ale, že jdete po ulici a proti vám jde tatínek se synem, který ho evidentně zlobí . A co mu tatínek na tvrdo řekne? „Pokud budeš zlobit, dopadneš takto!“ Opravdu? Chceme takto děti vést? Nebo naopak neuvážená reakce maminky, která dá svému dítěti facku za to, že řekne nahlas „Hele ta paní je malá“. To přeci není třeba.

A jak vlastně na to? Mluvme s našimi dětmi o těchto lidech. Nebojme se upozornit na to, že byť tito lidé vypadají jinak nebo se chovají jinak, je to jen o přístupu jaký k nim zvolit. Rozviňme jejich empatii a nebojme se říci pravdu. Například mě napadá: „Ano, ta paní je malá. To máš pravdu. Neměla takové štěstí jako ty a je nemocná. To že jinak vypadá ale nevadí.  Asi je ale pro ni těžké natáhnout se pro kabát na vysokém věšáku. Jak bys to vyřešil ty?“ rozviňte debatu. Čím detailněji se budete s dětmi na toto téma bavit, tím lépe pochopí.  Další kapitolou jsou sociálně slabší, kteří mohou být opravdu v nouzi. Konkrétně bych chtěla zmínit děti, jejichž rodiče si nemohou dovolit koupit jim v první třídě mobil nebo kupovat obědy. Popravdě jsou často tito lidé rádi, když svým dětem dopřejí 3 jídla denně. Dovedete si to představit? Sami kolikrát mají pouze jedno. A nemluvím prosím o rodičích, kteří mají nějakou závislost. Ale jsou prostě v dluzích, což se dnes může jednoduše stát každému z nás. Stačí nějaký pád v podnikání.  I o těchto lidech a hlavně dětech by jsme s těmi našimi měli mluvit. To že spolužák nemá mobil přeci neznamená, že je méněcenný. Neučme je, že peníze mají moc. Ve skutečnosti to není pravda. Jsou totiž v životě neskutečně důležité věci, které si za žádné peníze nekoupíte. A jsou to ty jediné, které nás opravdu tvoří šťastnými. Zdravá rodina, partner plný porozumění a jeho láska, přítel, šťastné chvíle, smích. Samozřejmě netvrdím, že peníze nejsou potřeba.  Moc by mít ale neměly.

Chci se vrátit k paní Marii. Představte si, že i přes pohybové, motorické a další omezení, i přes to, že jí úřady rády podkopávají nohy….. vidíte, ještě jedna historka. Paní Marie nedosáhne na plný invalidní důchod a to co jí drží nad vodou je sirotčí důchod jejího syna, kterému tatínek zemřel ve třech letech. 5 let pak vychovávala syna sama a před více než dvěma lety se šťastně vdala. Manžel Petr je skvělým parťákem pro jejího syna. Oba manželé dělají co mohou.  Jelikož potřebuje paní Marie často asistenci a v obchodě třeba nedosáhne do regálu pro potřebné zboží, je pomoc jejího okolí nezbytná.   Proto se paní Marie rozhodla požádat o přidělení průkazky ZTP/P. Když se na úřadě snažila vypsat žádost o průkazku ZTP/P, paní úřednicejí bez okolků oznámila, že to ať ani nezkouší, že jí pošlou kontrolu a určitě jí ještě vezmou i výhody, které už vyřízené má. Ať to neriskuje. Nezlobte se na mně, ale takové zastrašování mi přijde jako obyčejný hyenismus. Nevím, zda na to na úřadě mívají školení nebo se paní jen nechtělo pracovat? Každopádně paní Marie se nenechala odbýt a nakonec jí byla výhoda přiznána bez toho aby přišla o jiné……..No to jen poslední historka, na kterou jsem si vzpomněla.

Tak tedy i přes všechny tyto nástrahy v životě se paní Marie nevzdává, plnohodnotně se stará o svého syna, její manžel Petr  je jí obrovskou oporou. Také neměl v životě štěstí a přesto, že vystudoval vysokou školu a má inženýrský titul, onemocněl. Nemůže vykonávat povolání adekvátní svému vzdělání. I tak to ale nevzdává. Paní Marie ví, co znamená cítit se nedůstojně… A nechce, aby se tak někdo cítil. V tom je její obrovsky silná osobnost úžasná. Rozhodla se, že začne pomáhat maminkám v nouzi. Maminkám, které jsou opravdu na pokraji chudoby nebo chudé. Pozor, to ale neznamená, že pomůže každé mamince. Paní Marie se rozhodla pomáhat hlavně těm, které dělají něco pro to, aby se ze situace dostaly. Nesnaží se podporovat maminky, které jen sedí doma, nechtějí do práce – i když můžou, a jen čekají kdo jim co domů přinese. Každá z maminek kterým pomáhá se musí zapojit. A jak princip funguje? Její aktivita Pomoz mi Pomáhat k dnešku skýtá více než 160 maminek, kterým pomáhá výměnou. Funguje to jednoduše. Paní Marie například nabídne mléko, pudink, mouku, těstoviny a rýži. Maminka, která potraviny potřebuje se jí ozve a může si pro ně přijít. Na oplátku ale musí přinést něco ze své domácnosti. Když má doma dva sprchové gely, jeden přinese. Funguje to krásně a maminky, které pochopily, že nic není zadarmo jsou spokojené a pomoci si velmi váží. Jediným problémem každé charity je, že se sama neuživí. Paní Marie tedy začala vyrábět odlitky, které si může každý zakoupit a s dětmi pak pomalovat.  Kreativní tvorba s rodiči je pro děti zlatem ceněný čas. Paní Marie z výtěžku nakupuje chybějící věci pro maminky. Dokážete si představit to obrovské srdce? Já jsem měla možnost jeden takový obchod pocítit na vlastní kůži a věřte nebo ne, čistota této myšlenky mě nadchla.

Ono někdy je třeba připomenout si i takovéto osudy. Za mně obrovský obdiv paní Marie. Držím vám pěsti a věřím, že vás takových bude více. Takových, kteří nedovolí životu, aby jim zhořknul. Takových, kteří svým velkým srdcem dokáží udělat den krásným. Mně jste donutila zamyslet se nad principy ve vlastním životě. Budu se snažit opravdu hooooodně věcí nedramatizovat a nepřikládat jim takovou váhu jako doposud. Nejsou to důležité věci. Děkuji vám za tuto zkušenost.  

Maminka Tereza s Beátkou

P.S.: Rozhodli jsme se  paní Marii trošku pomoci a na našem profilu na Facebooku jsme vyhlásili sbírku. Pokud by jste se chtěli přidat, stačí kliknout na odkaz a na naší zdi naleznete veškeré informace:  

 

 

2017 © MALÉ LÁSKY. Všechna práva vyhrazena. Shoptet.cz Shoptet.cz - e-shop

Zpět na výpis článků Zpět do obchodu